Dnes je 27.5 2019 a slaví svátek Valdemar. Zítra slaví svátek Vilém. Slunce dnes vychází: 05:07:52 a zapadá: 20:59:27.
návrat do kategorie Křimičáci

Křimičáci 4: ...na půl cesty

7.5 2010 | Petr Čech

Další část povídkové série začíná v okamžiku rozchodu Ivči a Michala. Skupina našich hrdinů se vydává na dovolenou a věří, že v romantickém prostředí Brdských lesů zdrcený Michal nalezne svoji novou lásku. Na scéně se objevuje i dvojice nových postav, blondýnka a odbarvená blondýnka, Šárka a Monika a jako zachránce přichází lamač dívčích srdcí Honza, Ivči bratr. Sex, romantika, trocha tajemna a spousta srandy. To jsou hlavní důvody, proč se začíst.

zvětšit náhled Krimicaci_4_001.prev.jpgzvětšit náhled Krimicaci_4_002.prev.jpgzvětšit náhled Krimicaci_4_003.prev.jpgzvětšit náhled Krimicaci_4_004.prev.jpgzvětšit náhled Krimicaci_4_005.prev.jpg

Kliknutím na náhled přejdete do galerie fotografií.

přahrát video: Krátká animovaná upoutávka k povídce Křimičáci 4přahrát video: Animovaná upoutávka k povídce Křimičáci 4

Kliknutím na náhled přejdete do video přehrávače.

Přejít na stranu:

„Nikdy neopouštěj cestu za svým lepším já, jelikož Ti jde po celý život naproti a je jen na Tobě, kdy se s ním na půli cesty setkáš.“

Vochov, Restaurace U Hřiště, současnost

Po horkém dni, kdy slunce svými paprsky měnilo asfalt na černou páchnoucí břečku plnou otisků tlapek toulajících se psů, kdy už i děti se koupaly jen z povinnosti, přišlo dobře vychlazené pivo vhod. Vesnický bigbít byl v plném proudu a částečně opilá kapela vyzívala na parket. Katka vyzívala Petra, protože byla vyzívána Ivčou, která vyzívala Máčka a Máčkovi se nechtělo. „Hrajou pěkně, ale dlouho,” ozval se Petr. Zapil ta slova zlatavým mokem a přemýšlel o zvracení. Postupně se propil myšlenkami o práci a o sexu až k myšlenkám na počátek další opice. Katka zůstala u erotických představ a vytrvale si pod stolem pohrávala s Petrovým poklopcem. To, co se dělo pod ním, mu znemožňovalo provádět prudké pohyby dolní části těla. „A co Michal, jak to přijal?” Zeptala se Katka a vážně pohlédla na Ivču. Ta její pohled smutně opětovala a ještě trochu pevněji stiskla Máčkovu ruku. „Promiň, asi není nejlepší doba bavit se o tom.” Jak jen zachránit tak trapnou situaci? „To je v pohodě. Někdy se musí začít.” Trochu nečekaně se Ivča chopila vážného tématu.

Ivča stála na parkovišti nedaleko služebního vchodu snad nejoblíbenějšího, ale také často proklínaného supermarketu v Plzni. Stála, bylo jí smutno a malinko se bála příštích chvil. Co se stane, až se nadobro vzdá svého bývalého partnera a občasného milence? A lhala, když mu tolikrát vyznala lásku? Ivča neměla ráda spoustu věcí. Přímo ale nesnášela, když jí někdo lže a Michal jí nikdy nelhal. Ale co ona jemu? Celé ty roky co spolu chodili? Ne. Nikdy mu nelhala. Vždy, kdy mu šeptala ta dvě zamilovaná slova, to tak skutečně cítila. Skutečně to byla pravda.

Dveře za ní se otevřely a Michal se postavil vedle ní. Byl celý rozrušený. Ivča poznala, že se mu dnes v práci nedaří. Zapaloval si cigaretu, jeho upřený pohled probodával a spaloval její srdce. A ona věděla, že každým okamžikem zlomí to jeho. „Ahoj Michale.“ Pozdravila a on slyšel jak se její hlas chvěje. Na tváři ucítila drobné kapičky slz. „Michale, musím ti něco říct.” Donutila se znovu promluvit. „Promiň, nemyslím, že to mezi námi k něčemu vede.“ Mluvila rychle a zároveň vzlykala. Ani si neuvědomovala, že jí není rozumět. „Co to povídáš?“ „Plomin Michahe, nmyslm že to…“ Vzlykala ještě víc a její hlas přešel v podivné kuňkání. Michal mohutně nasál z cigarety a přistoupil kousek blíž. „Ivčo, nerozumím ti ani slovo. Musím zpátky do práce.“ „Michale! Beru si Máčka!“ Vykřikla a Michal si zapálil další cigaretu. Jen tak tam stála a hleděla na něj. Popotahoval z cigarety a jeho obličej pozvolna měnil barvy. Od tělové růžové, přes nezdravou zelenou, až k zuřivě rudé před očima. Cítila, jak se Michal mění, jak se ztrácí její kontrola, jak se láme jeho srdce.

Trvalo to jen chvilku, než se Michal vzmužil. Zadíval se na Ivču a promluvil zcela klidným hlasem: „Jdi do píči!“ Zašlápl cigaretu a odešel. Ivča ještě několik dlouhých minut plakala.

„A pak mě poslal do píči.” Ivča dopila dvojku bílého vína. „To fakt řekl, jo? Tak to je drsný.” Nemohla uvěřit Katka. „Moc se mi tomu nechce věřit.” Polemizoval Petr. Máček nic neříkal a tvářil se hrozně vážně. „Nevím, fakt mi to na něj nesedí. Ale zase vlastně jsi mu zlomila srdce. Po čtyřech letech, to s ním mohlo něco udělat.” Máček stále mlčel, ale na jeho výrazu již bylo poznat, že se mu téma hovoru nelíbí. „A udělalo, vůbec se mnou nemluví. A na svatbu nám nepůjde.” Mračila se Ivča. „A co ho dát dohromady s nějakou holkou? Víš jak, upnul by se na nový cíl. Měl by s kým píchat a zase by byl normální.” Navrhl řešení Michalova problému Petr. „No když já nevím, doufala jsem, že bude můj tajný milenec.” Ivča při těch slovech sledovala, jak bude Máček reagovat. Ten neříkal nic a jen si něco myslel. „Ale tu holku mu musím schválit!” „Samozřejmě.” Reagoval Petr. „Co třeba nějaká tvá kámoška?” Líbila se ta myšlenka Katce. „Co třeba Monika?” Rovnou navrhl jméno Petr a na okamžik se ponořil do letitých vzpomínek …

Vaše hodnocení:
Jméno*:
Em@il:
Text*:
Odpovězte na jednoduchou otázku: Kolik má nadprůměrně sexy pěkná lehká děva velkých prsou?
Vyberte správnou odpověď*:

* označené položky je třeba vyplnit!

Vaše zprávy:

Dosud nebylo vytvořeno žádné hodnocení.

www.ipita.cz | Petr Čech (c) 2011
TOPlist